Nová medaile s tváří sv. Anežky Přemyslovny

V letošním roce si připomeneme osmisté výročí narození sv. Anežky Přemyslovny. V souvislosti s ním proběhne celá řada kulturních akcí celonárodního rozsahu a významu. Nepůjde jen o slavnosti církevní jako pontifikální mše při zahájení 2. března a na závěr 13. listopadu nebo celonárodní pouť do Doksan 11. června. Již nyní je vyhodnocována celostátní výtvarná soutěž „Přemyslovna sv. Anežka Česká a její doba“ pořádaná MŠMT pro všechny školy od mateřských až po vyšší odborné pořádaná pod záštitou pí Livie Klausové, ministra školství Josefa Dobeše a arcibiskupa pražského Mons. Dominika Duky OP, kteří předají vítězům ceny při vernisáži výstavy nejlepších prací dne 2.3. v prostorách Národní galerie v Anežském klášteře Na Františku v Praze. (Před touto vernisáží také první veřejné představení naší medaile).

V průběhu téměř celého roku budou uspořádány dvě rozsáhlé výstavy, jedna na panelech umístěných v ulicích hlavního města, druhá v Národní galerii. V oblasti vědecké proběhne několik konferencí na různá aktuální témata, která mají vztah k postavě sv. Anežky Přemyslovny, jako např. na univerzitě v Hradci Králové a na Velehradě. Je ohlášeno i několik desítek drobných akcí lokálního rozsahu, odhalení soch a vysazování pamětních stromů. Jsou chystány významné publikace, bude vydána poštovní známka atd., atd.

Rozsah oslav i zájem, který výročí vzbudilo, jsou plně oprávněné. Anežka Přemyslovna patří mezi nejvýznamnější ženské postavy našich dějin, vepsala se do dějin 13. století např. tím, že zbudovala klášter na Františku, založila špitál a v návaznosti na práci v něm i jediný mužský řád – Řád křižovníků s červenou hvězdou, který je činný dodnes. Tento řád ještě za Anežčina života a s její podporou vytvořil první ucelenou síť sociální péče v naší zemi. Snad ještě významnější bylo, že dojednala smír mezi svým bratrem, králem Václavem I. a synovcem Přemyslem Otakarem II. Tím ukončila téměř tříletou občanskou válku, která hrozila zničit naši zem zevnitř. V době po osudové bitvě na Moravském poli, kdy došlo k braniborské okupaci a následník trůnu byl vězněn v cizině, stala se představitelkou Přemyslovců a byla chápána jako nekorunovaná česká královna.

Po své smrti byla považována za nejvýznamnější patronku českého království a národ se k ní utíkal obdobně jako k jejímu dávnému příbuznému, sv. Václavovi. Její úcta se vždy rozhořela v dobách zvláště obtížných a okamžicích beznadějných. Její jméno zůstane spjato s událostmi listopadu 1989, k nimž došlo pět dnů po jejím svatořečení.